Představujeme: Pema Čhödrön: Když není úniku. Umění milovat tento svět
Jak říci životu ano. Každý den znovu.
Kniha se zabývá přijetím života se vším, co obnáší: směsí radosti, utrpení, jasnosti i zmatení, prostě celé lidské zkušenosti.
Kniha Když není úniku: Umění milovat tento svět učí čtenáře říci životu ano. A to ve všech jeho podobách, i těch, které nám nepřijdou lákavé nebo je dokonce považujeme za bolestné. Lidský život tvoří mix radosti, utrpení, okamžiků jasného nahlédnutí podstaty věcí i totálního zmatení. Pema Čhödrön svým neodolatelným a okouzlujícím způsobem ukazuje, jako nalézt hodnotu v situacích, ze kterých není úniku, a učí čtenáře přijmout život se všemi jeho radostmi i strastmi.
Říká se, že skutečně milovat druhé můžeme až ve chvíli, kdy umíme milovat sami sebe. A že skutečnou radost můžeme zažít, až když se naučíme neutíkat před bolestí. Důležité je otevřít se životu se všemi jeho aspekty. Oblíbená buddhistická mniška učí čtenáře skutečné laskavosti k sobě samým i druhým. Když se naučíme přijmout radostné i bolestné věci stejným způsobem, pochopíme tanec života ve všech jeho přirozených cyklech a můžeme ve svých srdcích objevit pramen odvážné lásky s pochopením, že v nás je odjakživa.
Příběh o skupině lidí, kteří šplhají na vrchol hory
Skupina lidí šplhá na horu. Ukáže se, že hora je docela strmá, a jakmile se dostanou do určité výšky, pár lidí se podívá pod sebe, a když uvidí, jaká je to hloubka, úplně ztuhnou: dospěli na svou hranici a nedokázali ji překročit. Měli tak velký strach, že se nemohli pohnout. Ostatní lezli dál, smáli se a povídali si, ale když se výstup ještě ztížil a šla z něj hrůza, další lidé se začali bát a nedokázali pokračovat. Po celé
cestě nahoru na vrchol byli rozesetí lidé, kteří narazili na svou hranici, ztuhli a zůstali stát jako přikovaní. Ti, kteří se dostali až na špičku, se rozhlíželi po kraji a měli
obrovskou radost, že to zvládli. Z toho příběhu plyne ponaučení, že tak úplně nezáleží, kde přesně narazíte na svou hranici: podstatné je, že na ni narazíte. Životní pouť se skládá ze samých takových střetnutí. A pokaždé to před vás položí výzvu: právě v takových chvílích — pokud patříte k lidem, kteří chtějí žít — si začnete pokládat otázky typu „Počkat, proč jsem vlastně tak vyděšená? Co je to, co nechci vidět? Proč nedokážu jít dál?“ Lidé, kteří se dostali až na vrchol, nebyli nutně žádní hrdinové. Prostě se jen nebáli výšek — na svou hranici narazí někde jinde. Ti, kteří se zasekli už na začátku, nebyli padavky. Prostě se zastavili jako první, a tak jejich životní lekce přišla dřív než u ostatních. Každopádně dřív nebo později na svou hranici dospěje každý.
Citáty z knihy
„Naše životní poslání je využít, co jsme dostali do vínku. Probudit se, dovolit, ať nás to, co proniká do našeho kruhu, neotupuje, ale probouzí.“
„Když si začnete uvědomovat, jak je život cenný, stane se z toho jeden z vašich nejmocnějších nástrojů. Je to jako vděčnost. V podstatě nezáleží na tom, do jak hrůzných podmínek se dostanete, protože jakmile jste pevní ve svém vděku za život a přesvědčení o hodnotě lidského zrození, můžete směle vstoupit do jakéhokoli světa.“
„Navahové své děti učí, že když ráno vychází slunce, je to pokaždé zbrusu nové slunce. Každé ráno se rodí znova, žije jeden den a večer navždy odchází. Jakmile jsou děti dost staré, aby to pochopily, dospělí je za rozbřesku vezmou
ven a řeknou jim: „Slunce má jenom jeden den. Musíte ten den prožít dobře, aby slunce nevyplýtvalo svůj drahocenný čas nadarmo.““
„Kdykoli se naštveme, nadáváme si nebo po něčem prahneme natolik, že je nám z toho mizerně, začneme vypínat, ztrácet jasné vědomí, jako bychom seděli na okraji Grand Canyonu, ale na hlavu si nasadili obrovský černý pytel.“
„Překonávání překážek je samo o sobě životní cestou. Bojovník neustále naráží na draky. Samozřejmě že má bojovník nahnáno, obzvlášť před bitvou. Je to děsivé. Ale i s roztřeseným, křehkým srdcem si uvědomuje, že se právě chystá vykročit do neznáma, a pak ten krok udělá a s drakem se utká. Uvědomuje si, že drak není nic jiného než projev nějaké nedokončené záležitosti a že ve skutečnosti je to právě strach, se kterým je potřeba pracovat.“
„Život je tak nepohodlný. Je tak strašně nepohodlné vést tento klášter, že si to ani neumíte představit. Horkotěžko obstaráte kuchyni, a odejde účetní. Horkotěžko obstaráte účetnictví, a odejde správce. S vypětím všech sil obstaráte dobrého správce, dobrou kuchyni i dobrou účetní, a najednou v klášteře nejsou žádní mniši ani mnišky. Pak možná chvíli všechno funguje, ale potom na týden přestane téct voda, vypadne elektřina a jídlo se začne kazit. Je to vážně nepříjemné.“
Řekli o knize
„Pemy hluboká zkušenost a svěží pohled na věci jsou jako horské jezero — hluboké a osvěžující, přesně jak by dobrá dharma měla být.“
—JACK KORNFIELD, autor knih Nic než přítomnost (česky vydala Pragma, 2019) a Cesta srdce (česky vydal Eminent, 2008)
„Tahle kniha mi zachránila život. Sáhla jsem po ní ve ve své největší životní krizi a jsem přesvědčená, že mi pomohla se z ní dostat.“
– GOODREADS
Kdo je autorka?
PEMA ČHÖDRÖN je oblíbená buddhistická učitelka, mniška, spisovatelka, matka a babička. Její přístupné učení a otevřenost inspiruje miliony čtenářů po celém světě a pomáhá lidem zpracovávat negativní emoce a žít v míru se světem i se sám se sebou.
Narodila se v roce 1936 v New Yorku jako Deirdre Blomfield-Brown. Prožila klidné, katolické dětství, v jednadvaceti letech se vdala a odešla studovat anglickou literaturu a učitelství na Berkeley do Kalifornie. Mnoho let pracovala jako učitelka na základní škole. Dvakrát se vdala a rozvedla, s prvním manželem má dvě děti a tři vnoučata.
Když Pemě bylo třicet pět let a procházela druhým rozvodem, který v ní vyvolal nezvladatelné vlny negativity, potkala ve Francouzských Alpách Chime rinpočheho a brzy poté se stala mniškou novickou v Londýně. Ve svých knihách a přednáškách často mluví o tom, že negativní pocity a náročné situace jsou každodenní součástí života a také o vášni k životu, kterou je skvělé nalézt. V roce 1972 potkala svého nejdůležitějšího učitele Čhögyam Trungpa rinpočheho, kterého následovala až do jeho smrti v roce 1987. V roce 1981 byla plně ordinována v čínské tradici buddhismu v Hongkongu..
Působila jako ředitelka centra Karma Dzong,v Boulderu, Colorado a vedla první klášter tibetského buddhismu určený pro mnišky a mnichy ze Západu v Gampo Abbey, v Cape Breton, Nova Scotia. Jejím záměrem je výuka meditace a její zavedení do každodenního života. Je oceňována za okouzlující a přitom zdravě ukotvený přístup, se kterým seznamuje západní publikum s tibetským buddhismem.
V současné době se věnuje přednáškové činnosti na severoamerickém kontinentu.
Kdy Když není úniku: Umění milovat tento svět vyjde?
Kniha vyšla v červnu 2020. Přeložil ji Vojtěch Ettler. Obálka je od Marty Červákové, sazba od Magdy Kadlecové.
Mohlo by Vás také zajímat:
V této řadě také vyšly tituly od oblíbeného autora Thich Nhat Hanha Bez bahna lotos nevykvete, Cesta osvobození, Štěstí: co pro ně můžete udělat, promluvy učitelky meditace Toni Packerové Právě teď a chystáme velmi aktuální text hlasu generace beatníků Alana Wattse Vědění pro nejisté časy.
A možná by Vás mohla zaujmout i kniha japonského farmáře Masanoby Fukuoky o přístupu k hospodaření: Revoluce jednoho stébla slámy.
