Představujeme: Nápady, jak odsunout konec světa (Ailton Krenak)
„Proč trváme na tom, že musíme z života dělat něco užitečného? Musíme mít odvahu být radikálně živí a nehandrkovat se o přežití.“
Přírodní národy se už s koncem světa musely vypořádat. Teď k propasti míří celé lidstvo.
Globální pandemie, extrémní počasí a obrovské požáry definují naší éru, které se také říká antropocén. Ailton Krenak pochází z Brazílie, kde je brán za důležitý hlas přírodních národů. Ukazuje, jak současná environmentální krize je zakořeněna v poněkud mylné představě konceptu lidstva – myslíme si, že lidské bytosti jsou nadřazené ostatním formám přírody a proto je můžeme libovolně vykořisťovat. Abychom zastavili environmentální katastrofu, musíme podle Krenaka odmítnout důsledky této nadřazené perspektivy a přijmout novou formu snění, která nám umožní znovu nalézt své místo v přírodě. V této knize ukazuje jak na to.
Pro české vydání textů Ailtona Krenaka sestavila Šárka Grauová výbor z několik knih vydaných v portugalštině.
Citáty z knihy
„Tím, že dokážeme vždy vyprávět ještě jeden příběh, odkládáme konec světa.“
„Exaktní člověk se podívá na horu a počítá, kolik milionů tun cínovce, bauxitu nebo zlata z ní tak asi může získat. Zatímco můj táta, děda, mí bratranci a sestřenice se na tu horu podívají a vidí, jakou má náladu, jestli je smutná, šťastná nebo hrozivá, a pořádají pro ni obřady, zpívají jí, zpívají řece… ale vědec se na řeku podívá a počítá, kolik megawattů vyrobí, když se na ní postaví hydroelektrárna nebo přehrada.“
„Stvoření světa se děje v každém okamžiku, v každou chvíli, po celý čas. Proto do něho ve snu vstupujeme, učíme se, čerpáme z něj duchovní potravu.“
„Když vyprávíme dávné příběhy, znovu tvoříme, čistíme svět.“
„Bývalý uruguayský prezident a revolucionář José Mujica řekl, že jsme udělali z lidí konzumenty a nikoli občany. A naše děti jsou od nejútlejšího věku vychovávány k tomu, aby byly zákazníky. Nikomu se víc nemaže med kolem huby než zákazníkovi. Zákazníkům se lichotí tak, až toho zblbnou a začnou slintat.“
„K čemu tedy být občany? Proč mít občanskou odpovědnost, žít alternativně, stavět se ke světu vědomě a kriticky? Proč být Greta Thunbergová, když můžete prostě konzumovat?“
„Naše doba vyniká v tom, oč nás dokáže připravit: o smysl života ve společnosti, o sám smysl životní zkušenosti. To vede k obrovské nesnášenlivosti vůči lidem, kteří se ještě dokážou těšit z toho, že jsou naživu, že tancují, že zpívají. A po světě je rozptýleno plno skupinek lidí, kteří tancují, zpívají, přivolávají déšť.“
„A moje provokace ohledně oddalování konce světa spočívá právě v tom, že se vždycky dá vyprávět ještě jeden příběh. Pokud to svedeme, budeme ten konec odsouvat dál.“
„V poslední době se jen a jen řítíme dolů. Padáme, padáme a padáme. Proč nám tedy teď z padání straší ve věži? Využijme všechny své tvůrčí schopnosti k tomu, abychom si vyrobili barevné padáky. Přestaňme přemýšlet o prostoru jako o něčem omezeném a přemýšlejme o něm jako o vesmíru, kudy se na barevných padácích můžeme řítit dolů.“
„Tak jako existuje touha pospolykat celou přírodu, existuje taky touha pospolykat jedinečná vidění světa – naše vidění světa. A tak ho žijme se vší svobodou, jakou si dokážeme vymyslet, aby ho nemohli dát na trh. Když už plundrují přírodu způsobem, kterému těžko můžeme zabránit, ponechme si aspoň své obrazy světa, své vize, svou poezii života.“
„Pro některé lidi znamená představa snění to, že se zřekneme reality a vzdáme se praktického rozměru života. Jsou ale i tací, kterým by život nedával smysl, kdyby ho neutvářely sny, díky kterým člověk připadne na nové zpěvy, vhodnou léčbu, inspiraci, a dokonce i na řešení praktických otázek, jaké by mu mimo sen nepřišly na mysl a k jakým se mu právě ve snu otvírají cesty.“
„Nezamezíme sice pádu, ale můžeme vynalézt a vyrobit tisíce barevných, zábavných a hlavně příjemných padáků. Protože to, co nás tady na Zemi doopravdy baví, je těšit se ze života.“
„Někteří šamani nebo kouzelníci prostor snu obývají nebo jím procházejí. Jsou to místa, která se propojují se světem, jenž sdílíme; není to paralelní svět, ale svět jiných možností.“
„Tvrdit, že zemřeme, pokud ekonomika nebude dokonale fungovat, může být dost scestné. Všechny ty představitele Centrální banky bychom mohli zavřít do obrovského trezoru a nechat je, ať si tam s tou svou ekonomikou žijí. Peněz se nenajíš.“
„Až bude ve vodě poslední ryba a bude pokácen poslední strom, tehdy si člověk konečně uvědomí, že peněz se nenají.”
„Hromadění, a to čehokoliv, totiž může existovat jen v určitém prostředí. Dokonce i znečištění, co se s ním stane, když se pořádně rozptýlí? Vzduch se pročistí. Když jsme zpomalili, nebyl snad ve městech čistší vzduch?
„Ať už žijeme v lese nebo v bytě, potřebujeme probudit svoji vnitřní sílu a přestat hledat ve svém okolí viníka: korporaci nebo vládu. Ty totiž jednou skončí a my přece nemůžeme mít stejné datum spotřeby jak oni. Nemůžeme čekat, že vláda nebo supermarket nebo nějaká továrna, co všechno balí, pošle zásoby.“
„My Krenakové nevěříme, že lidi mají mimořádné poslání, a proto se přidružujeme k řece, ke skále, k rostlinám a k jiným bytostem, se kterými jsme spřízněni.“
„To, co politologie a ekonomie nazývají kapitalismus, metastázovalo, zabralo celou planetu a nekontrolovatelně se šíří životem.“
„Současnou dobu nechápu tak, že prožíváme jakousi mezní zkušenost, ale tak, že procházíme určitým zpřesňováním pohledu a máme možnost se rozhodnout, jestli chceme, nebo nechceme zmáčknout knoflík, který nám přivodí zkázu, zatímco celý zbytek zeměkoule si bude žít dál.“
„O narušování ozónové vrstvy máme informace od konce sedmdesátých nebo začátku osmdesátých let. Jak je možné, že když vás upozorní na to, že děláte díru do nebeské klenby, vy si dokážete nanejvýš koupit jinou ledničku?“
„Jsme mnohem horší než virus, který teď démonizují jako pohromu, co přišla sežrat svět. Pohroma, co přišla pozřít svět, jsme my.“
„Jsme tady, abychom se těšili ze života, a s čím jasnějším vědomím budeme žít, tím bude naše životní zkušenost plnější.“
„Zázrak našeho pobývání na zemi by měl spočívat v tom, že žijeme se skutečným potěšením.“
Obsah
České vydání textů Ailtona Krenaka sestavila editorka Šárka Grauová. Vychází z několika Krenakových knih a českému čtenáři představuje jeho dílo v promyšlené antologii.
Dřív než byl svět (překlad Šárka Grauová) 7
Nápady, jak odsunout konec světa (ŠG) 17
O snu a o zemi (ŠG) 33
Lidstvo, za které se považujeme (překlad Štěpánka Huláková) 43
Peněz se nenajíš (ŠH) 53
Sny, co odsunou konec světa (ŠG) 67
Stroj na věci (ŠG) 77
Zítřek není na prodej (ŠH) 91
Nežijeme pro užitek (ŠG) 101
Odvaha být radikálně živí (doslov Šárky Grauové) 115
Co číst o brazilských Indiánech 129
Kdo je autor?
AILTON KRENAK (*1953) je představitel brazilského kmene Krenaků. Narodil se na východě státu Minas Gerais na středním toku řeky Doce. I přes ekologické katastrofy způsobené těžbou se rozhodli Krenakové na svém území zůstat a připomínat vesmírný rozměr naší existence na Zemi.
Svým veřejným působením přispěl k proměně vztahu mezi indiánskými kmeny a majoritní společností. V roce 1984 se dostal do širšího povědomí svým vystoupením v brazilském Národním ústavodárném shromáždění, kde k projevu v bílém obleku připojil potírání tváře černou barvou, tradiční krenacké gesto, vyjadřující hluboký zármutek a současně připravenost k boji.
Ailton Krenak pravidelně veřejně vystupuje a jeho působení rozpoutává velmi živé veřejné debaty. Součástí jeho indiánské identity je i to, že informace předává ústně, prostřednictvím přednášek, debat a rozhovorů. Jeho knihy vznikají přepisem živých projevů a obsahují i osobnost zapisovatele a editora. Kniha Nápady, jak odsunout konec světa (Ideias para adiar o fim do mundo / How to Postpone the End of the World, 2019) vyšlo v 6 jazycích, v Brazílii se prodalo přes 50 000 výtisků. Následovaly ji tituly Zítřek není na prodej (O amanhã não está à venda / Tomorrow Is Not for Sale, 2020) a Nežijeme pro užitek (A vida não é útil / Life is Hardly Useful, 2020).
Svým vyprávěním připomíná Ailton Krenak důležitost mít odvahu být radikálně živí a pomocí práce s prostorem snů dokázat nahlédnout i ty rozměry života, které přesahují rovinu zisku a i nás samotných.
V roce 2008 získal cenu Order of Cultural Merit, v roce 2016 čestný univerzitní doktorát z Juiz de Forza.
Kdy kniha Nápady, jak odsunout konec světa vychází?
České vydání textů Ailtona Krenaka v překladu Šárky Grauové a Štěpánky Hulákové vyšlo v říjnu 2022.
Kde si mohu knihu Nápady, jak odsunout konec světa pořídit?
Ve všech dobrých knihkupectvích nebo přes odkaz níže:
