Představujeme: Džiddú Krišnamúrti: Co děláte se svým životem?
DŽIDDÚ KRIŠNAMÚRTI: CO DĚLÁTE SE SVÝM ŽIVOTEM?
Kým jste? Čím jste? Co chcete od svého života?
Život může být pořádně bolestný, ale málokdy nás někdo na životní situace připraví. Natož aby nás naučil, jak zacházet sami se sebou.
Tahle citlivě sestavená kniha textů Džiddú Krišnamúrtiho probírá jednotlivé životní oblasti od otázek po smyslu života, přes sebepoznání a orientaci v (i negativních) pocitech, k zemitějším tématům jako práce, vzdělání a peníze, až se dostává i ke kapitole věnované vztahům, ať už partnerským, společenským nebo vztahu s přírodou a se Zemí. Nehlásí se k žádné duchovní tradici a přináší nadšené svědectví o tom, že vést šťastný a blažený život je možné. Cestu k němu nedláždí žádné zaručené návody, nýbrž nutnost projít radikální vnitřní proměnou, jejímž strůjcem se musí stát každý sám za sebe.
Obyčejně se totiž učíme, co si myslet, ale ne jak myslet. Jenže ani za tisíce generací jsme se nenaučili takovému myšlení, abychom učinili přítrž utrpení a přestali si navzájem ubližovat. Biologickou a vědeckou evoluci nedoprovázela evoluce psychologická. Všichni se můžeme od někoho nechat naučit, jak se uživit, ale umění žít se musí naučit každý sám za sebe. S tím, co je řečeno v této knize, zkuste experimentovat.
Řekli o knize
„Jeden z pěti světců dvacátého století.“ – časopis TIME
„Tahle kniha je skvělá pro všechny, kdo chtějí nahlédnout hloubku života a pokusit se jí porozumět.“ – chandrasekhar na Amazon.com
„Úžasně moudré.“ – Jack Kornfield, autor knihy Nic než přítomnost (česky vydala Pragma, 2019)
„Dodala mi vnitřní klid. Je to jedna z těch knížek, které potřebujete číst znovu a znovu.“ – Sam na Goodreads
Citáty z knihy Co děláte se svým životem?
„Naším úkolem je zjistit, jak vést bohatý život, ne ve významu peněz a tak podobně, ale ve významu vnitřního bohatství – což není nic mystického.“
„Správné vzdělání znamená, že rozumíte sami sobě – musíte se soustavně pozorovat a poznávat. Jakmile přestanete, život zhořkne a zoškliví. Jestliže vás neprovází dobrota a láska, nejste správně vzdělaní.“
„Dnes je společnost uspořádána tak, že posíláme děti do škol, aby se tam naučily jakýmsi dovednostem, které jim později zajistí živobytí. V první řadě chceme mít z dětí odborníky, jelikož doufáme, že jim to přinese ekonomickou jistotu. Ale vybaví nás pěstování technických dovedností k tomu, abychom porozuměli sami sobě?“
„Život znamená bolest, radost, krásu, ošklivost a lásku, a jestliže mu porozumíme v jeho úplnosti, na všech rovinách, pak si ono porozumění vytvoří vlastní dovednosti a um. Naopak to ovšem neplatí – technické dovednosti k tvořivému porozumění nepovedou.“
„Právě proto, že získáváme technické vzdělání bez hlubokého porozumění dějům života, se z technologií stal prostředek sebezničení. Člověk, který ví, jak rozštěpit atom, ale nemá v srdci lásku, se mění v netvora.“
„Jaké si máme zvolit povolání, aby nás naplňovalo a přinášelo nám štěstí? V jakém zaměstnání či podnikání nebudeme mít pocit, že vykořisťujeme a trápíme ostatní?“
„Mít otevřenou mysl je důležitější než snaživě studovat – a my svou mysl můžeme otevřít, nikoli hromaděním informací a faktů, ale pozorností vůči vlastním myšlenkám a pocitům, bedlivým sledováním sebe samých a vlivů, které v nás působí, nasloucháním ostatním, pozorováním bohatých i chudých, mocných i ubohých. Moudrost nepřináší strach a útlak, ale vnímavost a porozumění každodenním událostem v lidských vztazích.“
„Nesmíte svým životem ničit jiný: Copak nechcete zjistit, jestli lze v tomto světě žít plně, vydatně, šťastně, tvořivě, bez zkázonosného nutkání ctižádosti, bez soupeření? Pokud budete inženýrem jenom kvůli tomu, že si musíte vydělávat na živobytí nebo že to od vás očekává váš otec či společnost, půjde pouze o činnost z donucení – a jakákoli forma nátlaku vytváří rozpor a konflikt. Budete-li však inženýrem – nebo vědcem, sazečem stromů, malířem či básníkem – rádi, ne kvůli touze po slávě, ale protože v tom máte zalíbení, uvidíte, že nikdy s nikým nebudete soupeřit.“
„Přitakat skutečnosti, že žádná jistota ani bezpečí neexistuje, může jen ten, kdo vede mimořádně prostý, jasný a harmonický život.“
„Strach je průvodním jevem myšlenek na budoucnost či na minulost. Obávám se zítřka, toho, co se může stát. Děsím se smrti, sice je stále v nedohlednu, ale už teď z ní mám hrůzu.“
„Strach se vyskytuje výhradně ve vztahu k něčemu jinému. Sám o sobě neexistuje.“
„Bez ustání se bojíme vlastního konce. Jenže končení provází život každý den: žití znamená umírání vůči všemu získanému, vzpomínkám, zážitkům i minulosti.“
„Neměňte jen výzdobu svého vězení!“
„Jakmile procitne láska, už nebude místo pro sociální problémy naší společnosti.“
„Člověk, který žije plně, který vše vidí takové, jaké to je, a je spokojený s tím, co má, není zmatený – vidí jasně, a proto nemá potřebu se po smyslu života ptát. Pro něj představuje začátek i konec samotné žití.“
„Všichni lpíme na tom jediném, třebaže to nabývá různých podob. Vy lpíte na svém manželovi, jiní na svých dětech a další na nějaké víře, ale záměr je vždy stejný. Bez toho, na čem lpíme, bychom se cítili beznadějně ztracení, nemám pravdu? Bojíme se být naprosto sami.“
„Správné vzdělání od vás vyžaduje píli a přičinlivost. Snažte se při sportování a hrách o co nejlepší výkon, ne však abyste se navzájem porazili, ale abyste si užili zábavu. Jezte zdravě a udržujte se v kondici. Mějte bystrou mysl schopnou řešit problémy života, nikoli jako hinduisté, křesťané nebo komunisté, ale jako lidské bytosti.“
„Víte, co vlastně „poslání“ znamená? Je to něco, co děláte rádi, co je pro vás přirozené. Koneckonců účel vzdělávání a školství spočívá právě v tom umožnit dětem vyrůstat nezávisle, aby v nich nevyklíčila semínka ctižádosti a ony mohly objevit svou pravou cestu.“
„Pokud nepochopíme, jak nesmírně potřebné je projít nejen společenskou obrodou, ale radikální změnou náhledu na život, je pouhý pokrok pokračováním strádání.“
„Jak by měl člověk normálně žít?“
„Tak, jako by mu zbýval jediný den, jediná hodina.“
„Životu porozumíte jedině tehdy, když se o něm budete učit každou minutu znovu a nikdy nepropadnete dojmu, že už víte vše.
„Život žádné jednoduché odpovědi nenabízí. Ten, kdo je hledá, má zjevně otupělou, nečinnou mysl. Život nemá žádné konečné rozuzlení ani jeden neměnný vzorec: život je neustále v pohybu, dýchá, mění se…“
„Mít s někým vztah znamená být v kontaktu.“
„Máme Zemi rádi, nebo ji jen využíváme jako sebe navzájem?“
„Smyslem života je žít.“
Obsah
Předmluva
Předmluva překladatele
Úvod
ČÁST PRVNÍ: Vaše „já“ a život
1. Kdo jste?
2. Co chcete?
3. Myslící, myšlené a vězení „já“
4. Vhled, inteligence a vnitřní revoluce
5. Unikání, zábava, potěšení
6. Proč se máme změnit?
7. Co je smyslem života?
ČÁST DRUHÁ: Sebepoznání: klíč ke svobodě
1. Strach
2. Hněv a násilí
3. Nuda a zájem
4. Sebelítost, strádání, utrpení
5. Žárlivost, majetnictví, závist
6. Touha a chtění
7. Samolibost – úspěch a selhání
8. Osamělost, deprese, zmatek
9. Sebe-rozpuštěním, nikoli sebezdokonalením, ustává utrpení
ČÁST TŘETÍ: Vzdělání, práce a peníze
1. Co je to vzdělání?
2. Srovnávání a rivalita, nebo spolupráce?
3. Práce – jak se rozhodnout?
4. Co je základem správného jednání?
ČÁST ČTVRTÁ: Vztahy
1. Co je to vztah?
2. Láska, žádostivost, sex, závislost
3. Rodina a společnost – vztah, nebo odloučení?
4. Příroda a Země
5. Manželství – láska a sex
6. Vášeň
7. Pravda, Bůh, smrt
8. Meditace je pozornost
Prameny
Další informace: školy a nadace
Kdo je autor?
DŽIDDÚ KRIŠNAMÚRTI (1895–1986) se narodil indickým rodičům v Madanapalle, malém městě na jihu Indie, vzdělání získal v Anglii a později přednášel po celém světě. Odmítal příslušnost k jakékoli kastě, národnosti či vyznání a nehlásil se k žádné tradici.
V mládí ho a jeho bratra adoptovala předsedkyně Teosofické společnosti Annie Besant a připravovala ho na to, že se stane hlavním učitelem nového světového Řádu hvězdy. Jenže Džiddú Krišnamúrti v roce 1929 tento řád se slovy „Pravda je krajina bez vyznačených cest“ rozpouští, vrací a rozdává nashromážděné jmění, a vydává se učit a přednášet po celém světě o nutnosti radikální proměny.
A tak Krišnamúrti po dalších skoro šedesát let křižoval svět a až do své smrti ve věku nedožitých jednadevadesáti let živelně promlouval k početným skupinám posluchačů. Ústřední téma jeho hovorů představuje odvrhnutí všech duchovních i psychologických autorit, a to včetně kultu jeho samotného. Hlásal, že člověk se od strachu, naučených vzorců, autorit a dogmat osvobodí jedině upřímným sebepoznáním. Žádná politická, sociální ani ekonomická revoluce nepromění rozháraný a násilnický svět v místo plné dobra, lásky a soucitu. Transformaci může přivodit jedině vnitřní přerod jednotlivců, k němuž dojdou vlastním sebepozorováním nezprostředkovaným žádným guru ani organizovaným náboženstvím.
Krišnamúrti coby převratný myslitel vzbudil zájem mnoha tradičních i netradičních učenců své doby. Rozhovor s ním zapředli čelní státníci, významní fyzici jako David Bohm, předáci Organizace spojených národů, psychiatři, psychologové, náboženští vůdcové i univerzitní profesoři. Studenti, učitelé a miliony dalších lidí ze všech vrstev společnosti se sjížděli na jeho promluvy a četli jeho knihy. Krišnamúrti spojoval vědu a duchovno, aniž by se uchyloval k odbornému slovníku, a tak jeho rozpravám o čase, myšlení, vhledu a smrti mohli rozumět jak badatelé, tak laici.
Tím, že v Indii, Velké Británii a Spojených státech založil řadu škol, vtiskl reálnou podobu své vizi vzdělání, které klade důraz nikoli na pouhé akademické a intelektuální vědomosti, ale na porozumění mysli a srdci; a nikoli na pouhou průpravu, jak si zajistit živobytí, ale na skutečné umění žít. Ve Spojených státech, Indii, Velké Británii, Kanadě a Španělsku ustanovil nadace mající poslání střežit odkaz jeho díla a svobodu výkladu.
Z Krishnamurti Education Center v Ojai v Kalifornii
O svém díle se vyjádřil takto: „[Můj přístup] nežádá ani nevnucuje žádnou víru, neusiluje o žádné následovníky, netvoří kulty, o ničem nepřesvědčuje, a jedině díky tomu se můžeme setkat na stejném poli, naladit se na tutéž vlnu a vyjít z týchž základů. Pak můžeme společně pozorovat zázračné jevy lidské existence.“
Jeho učení o více než dvaceti milionech slovech bylo vydáno v podobě bezmála osmdesáti knížek, sedmi set audiokazet a dvanácti set videokazet. Jeho knihy se dočkaly překladu do dvaadvaceti jazyků a do dnešního dne se jich prodalo přes čtyři miliony kusů. Po boku dalajlámy a Matky Terezy ho časopis Time zařadil mezi pět světců dvacátého století.
Česky vyšlo již dvanáct jeho knih, zmiňme netypický a intimní Krishnamurtiho deník (vydal Avatar, 1999) a reprezentativní výbor Vnitřní revoluce (vydala DharmaGaia, první vydání 1996, druhé 2002).
Webové stránky v angličtině: https://jkrishnamurti.org/
Džiddú Krišnamúrti a David Bohm
Kdy a kde kniha Co děláte se svým životem vychází?
Kniha Co děláte svým životem vyšla v nakladatelství Alferia v rámci řady věnované východnímu myšlení v lednu 2021.
Knihu přeložil z angličtiny Vojtěch Ettler. Obálka a grafika jsou od Marty Červákové a Magdy Kadlecové.
Online ji můžete objednat zde:
