Volání na Cestu hrdiny: krajinou vztahů
(Revue Archea) Volání na Cestu hrdiny: krajinou vztahů
Žijeme v zajímavé době, navíc v té části světa, kde se máme takzvaně „dobře“. Pokud čtete tyto řádky, máte pravděpodobně přístup k pitné vodě, dýcháte relativně čistý vzduch a
materiálně se vám v České republice také z globálního hlediska nebude dařit úplně špatně. Pravděpodobně ale také řešíte různé otázky, k jejichž uchopení Vám překvapivě chybí
potřebná výbava. Naše západní společnost se pečlivě oddělila od světa mýtů a archetypů a posledních pár set (možná pár tisíc?) let zanedbávala práci na neviditelných vazbách. Jen si
zkuste vybavit, kolika skutečnými přechodovými rituály jste prošli? Kolik spirituálních průvodců se vám věnovalo? Odkud pramení vzorce, na jejichž základě se vztahujete k sobě, k
druhým, ke světu? I v případě, že se osobně doberete celkem uspokojivých odpovědí, se pak nabízí otázka: do jaké míry jsou tyto procesy ukotveny v naší společnosti? Vzdělávacím
systému? Rodinných a spirituálních komunitách? A nakolik jsou tyto typy komunit rozšířené v našich končinách?
Pokusem o zodpovězení výše uvedených otázek se dostáváme k tomu, proč je cenné, že se v češtině objevila kniha Michaela Guriana Matky, synové a milenky. Americký vztahový
poradce se ve své praxi zabývá archetypovou rovinou partnerských vztahů, přesněji jejím„dočasným zapomněním“, jež v celé západní společnosti zažíváme. Nabízí způsoby, jak
archetypové myšlení znovu začlenit do běžného života. V předchozí, do češtiny zatím nepřeložené knize Princ a král se věnoval vztahu otec-syn. V této knize se věnuje situaci
matka-syn, respektive matka – syn – všechny další vztahy muže se ženami. Rozšířené vydání této knihy vychází v americkém nakladatelství Shambhala pod názvem The
Invisible Presence, doslovně Neviditelná přítomnost, což by se v daném kontextu dalo přeložit třeba i jako Neviditelná pouta. Název pracuje s představou pavučiny, sotva postřehnutelných jemných a přitom pevných vláken, charakteristických svou pružností. Prvotní pouta vytvořená mezi matkou a synem ovlivňují celý další vztahový život. Některá
vlákna je vhodné posilovat, jiná musí zaniknout, aby se chlapec mohl stát mužem. Prvním krokem je vůbec se si existenci těchto pavučin uvědomit, dalším pak s nimi nějak pracovat. A to jak ze strany muže, tak ze strany ženy. Českou obálku knihy navrhla Marta Červáková, a vizuálně několika prostředky reflektuje téma zrcadlení vztahů. Přes červené nitky, osy, zároveň odkazující na sotva postřehnutelná vlákna v textu popisovaných vztahů, pavučinky, tenké červené linie, se překlápí několik zrcadlících se motivů. Matka a malý chlapec se překlápí do muže a jeho ženy. Zároveň se přes přerušovanou osu překlápí dva kruhy, tyrkysově vytištěný text MATKY, SYNOVÉ odpovídá tyrkysovému obrazy matky a malého chlapce, a bílý nápis A MILENKY se zrcadlí s bílým obrazem milenců.
V úvodu Michael Gurian, uznávaný párový a rodinný terapeut a autor tří desítek knih na téma vlivu vztahů s rodiči na partnerské vztahy, přiznává, že jeho psychologické hodiny se „jako
v případě většiny mužů zastavily někde v období dospívání“. Vnější odškrtnuté milníky – jako svatba, narození dětí, náročná práce, osobní úspěchy, fungující vztah, úspěchy dětí – mu
dávaly pocit, že vše klape, jak má. Ale uvnitř si připadal jako podvodník neschopný definovat, co dělá muže mužem a co jako muž opravdu potřebuje. Někdo si tuto situaci plně přizná během krize středního věku, někdo se na cestu vydá dříve. Ať je spouštěč jakýkoli, Michael Gurian se rozhodl, že bude mužům na této cestě pomáhat, a jeho nástrojem je mimo jiné i tato kniha.
V první části se autor soustředí na rozbor situace, pohled do zrcadla, analýzu vztahu muž matka, pochopení, co je mužství (opravdu platí, že se mužství měří primárně materiálním
ziskem a že správný muž má strach z duchovního rozvoje?), roli iniciace (kolik dospělých mužů zůstává Princi, namísto aby se z nich stali Králové?). Dotýká se i různých vzorců, které
se na našich cestách mohou objevit: týrání, zanedbávání, opuštění, zahlcování, situace prvního milostného trojúhelníku matka-otec-syn, znevažování mužské role, zahlcující matka. A
rozebírá i časté modely objevující se v partnerských vztazích: symbolické stříhání vlasů, znamenající dominanci a odejmutí síly a krásy; přiznání si důvodů, proč milujeme (kvůli
obsahu vztahu, nebo kvůli zvýšení sebevědomí?); nošení srdce na dlani (a vzdávání se svých hranic, sebeobrazu, vlastních potřeb) versus použití svého pravého já pro vyšší cíle (cesta
bojovníka).
Druhá, rozsáhlejší část, provází čtenáře Cestou hrdiny, původně popsanou legendárním americkým mytologem Josephem Campbellem. Cesta hrdiny je cyklickou archetypickou
strukturou založenou na Campbellově legendární studii Tisíc tváří hrdiny. Zahrnuje stadia a vývojové fáze jako výzva či volání k dobrodružství, překročení prahu (iniciace), cesta
zkoušek, vyvrcholení či dosažení cíle, návrat do běžného života („na tržiště“). Je možné ji v různých modifikacích aplikovat na celý lidský život, anebo jeho jednotlivé segmenty –
v našem případě jsou to vztahové situace. Na Cestě hrdiny se poutník potkává s Bohyněmi různého typu (Královny, Čarodějnice, Panny) a učí se v sobě aktivovat různé archetypy Hrdiny (Bojovník, Objevitel, Kouzelník, Milenec, Král). Podoben Perseovi, který sice byl posvátným mužstvím zplozen, ale nebyl s ním ve spojení, vyslechne volání na cestu a vydává se na dobrodružnou výpravu, aby se utkal
s gorgonou Medúzou (stínovou ženskou energií), získal oko Graií, potkal Andromedu (milovanou vnitřní ženu) a založil vlastní království.
Kniha se dá číst jako přínosný informačně nabitý text, ale zároveň je koncipována i jako podklady pro (podle autora přibližně roční) program osobní transformace. Obsahuje otázky,
afirmace, návrhy osobních rituálů, řízených meditací, nápady na vztahový deník. Nabízí nástroje pro mapování rodinné historie, lepší poznání sebe sama i ohledání svého vnitřního
milence. Pomáhá si uvědomit postavy důležitých průvodců a rádců a roli a tvar osobního meče (síly) a štítu (hranic). Postupně se dostává k definici a posílení osobního bojovníka,
který dokáže přijmout dary Panen, konfrontovat se s Medúzou, obejmout se s Andromedou a znovu předstoupit před Bohyni-Matku.
Knihu Matky, synové a milenky přeložila do češtiny Diana Krausová z anglického originálu The Invisible Presence (poprvé vyšlo v roce 1994 jako Mothers, sons and lovers) a vydalo ji
Nakladatelství Alferia v roce 2019.
Tento text vyšel v tištěném časopisu Archea: Revue pro archetypovou psychologii, astrologii a kosmologii.
